Vytisknout stránkuVytisknout stránkuRSS kanálRSS kanálOdběr novinekOdběr novinek

Open Mine / Open Mine 03/2011 / Kozí Becirk: rekreační zóna na místě bývalé hornické kolonie 

Kozí Becirk: rekreační zóna na místě bývalé hornické kolonie

03/2011 - 24.8.2011

Namísto koz potkáte na Kozím Becirku spíše rybáře, případně turisty či sportovce

V prostoru dnešní vodní plochy nedaleko Orlové stála kdysi cihelna, která byla ve 20. letech minulého století odprodána Kamenouhelným závodům Orlová – Lazy a následně přestavěna na obytné domy pro důchodce a vdovy po bývalých zaměstnancích. Postupně se pro toto území vnesl název „Kozí Becirk“ neboli „Kozí místo“, podle koz místních obyvatel, které se pásly na okolních loukách.

V letech 1957–1958 byla osada zbourána a na jejím místě vzniklo v poklesové kotlině důsledkem důlní činnosti jezero. „Typickým průvodním jevem hlubinné těžby černého uhlí je vznik bezodtokých kotlin, které se obvykle brzy zaplní podzemní i povrchovou vodou. V minulosti byly často využívané také jako odkaliště odpadů a uhelných kalů,“ říká zástupce ředitele CSS – rekultivace OKD Jan Slíva.

Kozí Becirk ale čekal jiný osud. Zařadil se totiž mezi první rekultivační projekty v tehdejším Československu a už od roku 1972 zde probíhaly úpravy terénu a následná výsadba dřevin. Lokalita je tak jedním z mála míst v republice, kde je možné výsledky provedených úprav hodnotit s časovým odstupem několika desítek let.

Dnešní krajina je přitom jiná, než se v 70. letech původně zamýšlelo. „Terén totiž oproti předpokladům dále klesal i po skončení rekultivačních prací. Dnes už víme, že tento proces může trvat v závislosti na rozsahu těžby i několik desítek let,“ vysvětluje Slíva.

Plány na rozvoj lokality proto byly na přelomu tisíciletí přehodnoceny. Ve spolupráci města Orlové a Dolu Lazy zde vzniklo jezero určené pro rekreaci, na březích byly vybudovány písečné pláže a zrekonstruována přístupová komunikace. Kozí Becirk se postupně stal vyhledávaným místem pro rybáře, cyklisty i fanoušky vodních sportů.

Na jeho příkladu je dobře vidět, jak se způsob a cíle rekultivačních prací s postupem času mění. V minulosti se vodní plochy po rekultivacích využívaly pro volnočasové aktivity jen zřídka, a to kvůli obavám z možné kontaminace vod v poklesových kotlinách. Mnohem častěji byly plněny odvalovým materiálem z těžby, a vznikal tak málo členitý terén s omezenou možností dalšího oživení.

Současným trendem je naopak co nejšetrnější stabilizace území s využitím vodních a lesních ploch s cílem co nejvíce zachovat přirozené biotopy s původními druhy rostlin a živočichů. „Rekultivované lokality představují výrazný rozvojový potenciál pro obyvatele Karvinska, které je specifické nedostatkem vhodných lokalit pro rekreační využití,“ popisuje Slíva.

  • Technická rekultivace: 1972–1977 a 1999
  • Biologická rekultivace: 1977–1982 a 1999–2002
  • Předpokládané výdaje: 5,8 mil. Kč
  • Zdroj financování: OKD
  • Rozloha území: 12,5 ha
  • Cíl rekultivace: vodní plocha a zeleň

Do rekultivovaných lokalit se postupně vrací živočišné a rostlinné druhy s vysokými nároky na čistotu životního prostředí vytlačované z míst s intenzivní lidskou aktivitou. Odborníci očekávají pokračování tohoto trendu. Výsledkem má být návrat oblasti k přírodně-kulturní krajině, v níž koexistují původní přírodní druhy s jejím lidským využitím.

„Kvalita vod v původně poklesových kotlinách na Karvinsku, které prošly rekultivací, se pravidelně měří. Výsledky jsou mnohokrát lepší než v okolních přehradách Těrlicko nebo Žermanice,“ uzavírá Slíva.

Marek Síbrt,
marek.sibrt@okd.cz