Provozy

Činné černouhelné doly

Naše zásoby černého uhlí se nacházejí v osmi lokalitách v Hornoslezské pánvi na Karvinsku a Ostravsku a zaujímají rozlohu přibližně 120 km2. Většina dolů společnosti OKD se nachází na Karvinsku a jejich sloje dosahují mocnosti od jednoho do osmi metrů. Důl Paskov se nachází na Ostravsku a průměrná mocnost slojí v něm dosahuje 0,5–1,2 m. OKD v současnosti provozuje čtyři černouhelné doly: Karviná, Darkov, Paskov a ČSM. Zásoby v těchto činných dolech dosahují celkem 217 milionů tun (k 1. lednu 2010). Veškeré uhlí produkované společností OKD má dobrou kvalitu, přičemž nejvyšší kvality dosahuje uhlí z dolu Paskov.

V našich dolech je v provozu celkem 23 šachet, vnichž se těží uhlí z hloubek 600–1000 m pod povrchem. Ve všech dolech se těží uhlí z více slojí, a to prostřednictvím metody stěnování za použití důlních kombajnů nebo pluhů společně s mechanizovanými štíty a hydraulickými podpěrami sloužícími k rubání uhlí a zajištění vytěžovaných prostorů.

Důl Karviná

Stručná historie:
V roce 2008 byly důl Lazy a důl ČSA sloučeny do jedné administrativní jednotky pod názvem Karviná

Doly Darkov, ČSM, ČSA a Lazy jsou propojeny podzemními tunely a povrchovými železnicemi.

Přečtěte si více o Dole Karviná

Důl Darkov

Stručná historie:
Těžba na místě dnešního dolu Darkov započala v roce 1853 v dole Gabriela. Doly Hohenegger a Austria zahájily provoz v letech 1883 a 1907. V 50. letech došlo k jejich sloučení. Závod 2 zahájil provoz v roce 1982.

Přečtěte si více o dole Darkov

Důl Paskov

Stručná historie:
Důl Paskov s jedinou aktivní šachtou ve Staříči je jediným činným dolem na Ostravsku. Původní paskovský závod byl založen v roce 1961, do provozu byl uveden v roce 1965 a uzavřen v roce 1999. Závod Staříč byl založen v roce 1963 a do provozu byl uveden v roce 1970. V roce 1994 byly závody Paskov a Staříč sloučeny do jednoho pod názvem Paskov.

Přečtěte si více o dole Paskov

Důl ČSM

Stručná historie:
Výstavba dolu ČSM v Karviné začala v roce 1958 a provoz byl zahájen v roce 1968. V roce 2005 byla společnost ČMD (vlastnící důl ČSM) sloučena s OKD.

Přečtěte si více o dole ČSM 

Koksovny

NWR provozuje v Ostravě prostřednictvím společnosti OKK, která je stoprocentní dceřinou společností NWR, dvě koksovny. OKK je největším producentem slévárenského koksu v Evropě. Koksovny Jan Šverma a Svoboda, které dohromady provozují čtyři koksárenské baterie s celkovým počtem 226 komor, v roce 2009 vyrobily 0,8 milionu tun koksu. Koksovna Svoboda je z obou provozů tou větší. Prodeje koksu v roce 2009 tvořily přibližně ze 45 procent vysokopecní koks, z 25 procent slévárenský koks a z 30 procent jiné typy koksu.

Jan Šverma
Provoz Jan Šverma vyrábí metalurgický koks, a to v jedné vrchem plněné koksárenské baterii s  72 komorami. Každá komora má kapacitu 15 tun koksu při jednom plnění s dobou zpracování 18-22 hodin.

Svoboda
Provoz Svoboda využívá k produkci slévárenského koksu metodu pěchování. Provoz je vybaven třemi koksárenskými bateriemi - dvě z nich mají po 50 komorách a jedna má 54 komor na jednu koksárenskou baterii. Kapacita komory na jedno naložení je 21 tun uhlí, z nichž se vyprodukuje 16 tun koksu, přičemž výrobní cyklus trvá přibližně 32 hodin.

V rámci Programu optimalizace koksoven („COP 2010“) se veškerá výroba koksu postupně soustřeďuje do koksovny Svoboda, přičemž koksovna Jan Šverma bude do konce roku 2010 uzavřena. Plány na modernizaci provozu koksovny Svoboda zahrnují renovaci stávající koksárenské baterie č. 8 a realizaci výstavby nové koksárenské baterie č. 10. Obě tyto činnosti jsou nyní ve svých závěrečných fázích. Další informace o programu naleznete v sekci Investiční programy NWR.

Podrobnější informace k současné produkci uhlí a jeho zásobám naleznete v sekci Investoři (sekce je v anglickém jazyce).

Webové stránky společnosti OKK naleznete zde.

⁽¹⁾ Údaje k 31.12.2009
⁽²⁾ Údaje k 1.1.2010