Těžba uhlí a dopady na životní prostředí s ní související jsou fenomény, které je nutno brát v úvahu všude tam, kde k těžbě dochází.
Už v 18. století změnila těžba v této oblasti zásadně tvář krajiny, demografické i společenské podmínky, stejně jako kvalitu životního prostředí v regionu. I když skutečný rozsah těchto změn můžeme odhadovat pouze přibližně, přesto dobře ilustrují velký rozsah důlní činnosti.
Zní to možná paradoxně, ale těžební činnost ve skutečnosti umožnila také vznik mnoha míst, která jsou dnes z biologického hlediska mimořádně cenná. Bezodtoké poklesy půdy daly vzniknout močálům a jezerům, kde se rozšířily rostlinné i živočišné druhy vytlačované z osídlených oblastí a dostaly tak šanci na přežití. Výsypky poskytují prostor teplomilným a světlomilným druhům rostlin a jsou také útočištěm stěhovavých ptáků.
Společnost NWR uznává, že těžba s sebou přináší dopady na okolní krajinu, a proto je jedním z jejích dlouhodobých cílů obnovovat krajinu zasaženou těžbou tak, aby docházelo ke zmírňování důsledků těžby a krajina mohla znovu sloužit jiným, novým účelům.
Důlní krajina je formována především poklesy terénu, výsypkami a kalojemy. Tyto těžbou zasažené oblasti se někdy ke své přirozené podobě vracejí spontánně a vytvářejí přitom biologicky hodnotnou krajinu.
Sanace a rekultivace jsou náročné jak z hlediska času, tak finančních nároků. Je nutno se při nich vypořádat s proláklinami, starými kališti a výsypkami. Rozsah rekultivací je velmi rozmanitý a zahrnuje jak technickou rekultivaci (např. vytvarování, navrácení vodních toků do původních koryt, přemístění technického vybavení atd.) tak i rekultivaci biologickou (např. znovuosázení krajiny).
Společnost NWR se snaží minimalizovat množství hlušiny ze svých provozů. Společnost tvoří výsypky hrubé a jemné hlušiny; část hrubé hlušiny prodává na stavbu silnic a do stavebnictví. Tam, kde je to možné, se také snažíme odstraňovat jemný uhelný kal z jezírek. Tento kal je mísen s dalšími uhelnými produkty a dále prodáván.
http://www.okd.cz/cz/zivotni-prostredi/
